Za řidítky…

A teď z jiného soudku. Do kultury všeobecně patří sport a mezi sport řadíme i motokros. Rozhodla jsem se o tomto tématu pohovořit se svým kamarádem, osmnáctiletým Martinem Adámkem z Kluk u Písku, který se tomuto sportu věnuje už od dětství.

Martine, mohl bys nás s motokrosem obecně seznámit? Něco o historii, kdy je nejlepší začít apod.
Podle mě je nejlepší začít tak v 5 letech, o historii nic moc nevím. Spoustu informací lze ale získat na internetu.

Jak ses vůbec k motokrosu dostal, kdo tě k němu přivedl? A kolik ti bylo let?
Dostal jsem se k němu díky mému tatínkovi, jelikož on také závodil, když byl mladý. Byl také v Dukle Praha, kde se zrodila spousta dobrých závodníků. Začal jsem zhruba v 6 letech, nejdříve jsme jen tak jezdili s bráchou po louce a po lesích. Pak jsme si postavili takovou malou trať tady u nás na kopci. A tím to všechno začalo…

Všem je jasné, že motokros je do jisté míry nebezpečný… Jaký byl tvůj nehorší nebo nekurióznější úraz?
Nebezpečný je, ale který sport není. Ošklivých pádů jsem měl hodně, naštěstí to vždy skončilo dobře. Nejhorší byl předloni na podzim, to jsem to takhle valil z takového velkého kopce a najednou na jednom odskoku jsem si omylem přibrzdil a motorka tím pádem šla štorcem. Co bylo potom si nepamatuji, ale brácha říkal, ze doktorům jsem vyklopil rodné číslo, jak se jmenuji, kde bydlím a takové ty informace, na které se ptají, aby zjistili, jestli je člověk v pořádku. Na tom by nic nebylo, ale já si to vůbec nepamatuji... Probral jsem se tehdy asi po 10 minutách. To nejhorší ale teprve přišlo, já jsem si vůbec nic nepamatoval, byl to strašný pocit. Paměť se mi naštěstí po několika hodinách vrátila.

Jakýkoliv sport, či koníček vyžaduje dostatek času. Máš nějaký tréninkový plán? Kolikrát týdně a jak často trénuješ?
Tréninkový plán jsem nikdy neměl, trénujeme vždy, když je nějaký ten volný čas. Když jsme byli ještě na základce, tak to bylo i 3krát týdně. Teď, když jsme na střední, se tréninky staly problémem. Na motorku se dostanu tak jednou za týden.

Není to všechno jen o tréninku. Jak často se zúčastňuješ závodů? A jaký je tvůj největší úspěch?
Závody jsou skoro každý týden. Jelikož ale nemáme dostatek času na tréninky, výsledky nejsou takové, jak bychom si představovali. Největší úspěch… Byl jsem kdysi v roce 2000 1. vicemistr ČR. Ty časy jsou ale už pryč, teď je pro mě důležitá hlavně škola.

Každý má svůj vzor, chce dosáhnout svého cíle… Vzhlížíš se v někom?
Dříve jsem měl svůj vzor, jako každý malý chlapec, ale teď už jsem radši sám sebou.

Je ti 18 let, studuješ střední školu… Jistě chceš dále studovat. Jak stíháš skloubit školu a motokros? A jak to bude po střední škole?
Po střední škole chci jit určitě na „vejšku“ někam, nejspíš budu studovat fyziku. Motokros jde bohužel stranou.

Můžeš motokros doporučit ostatním? Ať už aktivně či pasivně. Není to zrovna nejlevnější záležitost, motorka, oblečení, nějaký ten benzín (nebo na co to vlastně jezdí…)
Určitě bych ho doporučil, ale jak říkáš, levné to není. Benzín je drahý… Oblečení jsem naštěstí dostal od sponzora.

Jak by ses charakterizoval pěti slovy?
Tohle po mě nemůžeš chtít. To musíš ty.

Na závěr bych ti chtěla popřát mnoho úspěchů, žádné úrazy a… prostě hodně štěstí
v motokrose i mimo něj!
Velice děkuji!

lm. Lucie Mužíková