EXKURZE „POD KŮŽI“

POZOR: PRO SILNĚJŠÍ POVAHY

Ve středu 12.3. jsem se se studentkami ZSF zúčastnila lékařské pitvy. Moje přítomnost byla v podstatě náhodná, dostala jsem od kamarádky nabídku a protože při studiu na SZŠ jsem pitvu neviděla, přijala jsem ji.

V 7 hodin jsme se sešly před patologií. Přivítala nás hezká, ani ne třicetiletá, doktorka. V šatně nám rozdala zelené pláště (empíry) a roušky, na chodbě jsme se nazuly do bílých gumových bot (jedna studentka poznamenala, že to není jako na zámku) a mohly jsme „jít na věc“.
Nejdříve jsme byly uvedeny do bíle vykachličkované místnosti se třemi stoly, kde jsme si vyslechly pár „rad do života“ (např. když nás někdo napadne s úmyslem nás zabít, a my se chceme bránit, je prý lepší násilníka usmrtit, než ho jen poranit; je to pak výhodou u soudu, nemůže si přikreslit, jak vše probíhalo – tahle rada byla inspirovaná aktuální událostí). Po 10 minutách, jsme vešli do „jámy lvové“. Dva stoly, na každém z nich tělo muže, na zemi krev, zápach jako při zabijačce… Zkrátka jako z hororu. Přistoupily jsme k jednomu muži. Orgány byly už vyjmuté z těla, takže o řezání břicha jsme přišly. Doktorka začala „pitvat“ dýchací ústrojí. Pak přišlo na řadu srdce. Příčinou úmrtí byl infarkt myokardu, způsobený hypertenzí (vysoký krevní tlak) a aterosklerózou, která byla patrná na koronárních cévách a břišní aortě. Muži bylo něco po padesátce, v tomto věku je infarkt častý. Samy jsme si mohly sáhnout, co taková ateroskleróza, neboli kornatění tepen, dokáže. Dá se říct, že je pak tepna jako vyztužená chrupavkou či křehkou kostí. Na stěně tepen se vytváří ateromové pláty, následně a. vředy, které po utržení mohou způsobit třeba mozkovou mrtvici. I přesto, že příčina smrti byla jistá, doktorka pitvala dál.


Trávicí soustava, tedy játra, silně postižená steatózou (usazování tukových buněk) a žaludek, po naříznutí vytékal nevábně „vonící“ obsah, podobný bramborovému salátu. Na prohlížení střev se naštěstí nedostalo. Nemusím snad zdůvodňovat proč říkám naštěstí;-) Na močovém ústrojí žádné anomálie nebyly. Pouze došlo na téma „časté a přerušované močení“.

Z celého procesu pitvy mě nejvíce zaujal mozek. Jak může takhle malý orgán řídit celé tělo a zaopatřit vše co se týká psychiky? Neuvěřitelné Dotýkat se lidského mozku je opravdu zvláštní pocit…

Pitva trvala něco přes tři čtvrtě hodiny. Poté jsme svlékly empíry, sundaly roušky, vyzuly se z nepohodlných bot a mohly jsme se konečně volně nadechnout Nechci působit jako morbidní a bezcitná, ale myslím si, že je to dobrá zkušenost. Kdo vidí na vlastní oči, co způsobí kouření, alkohol a tučná jídla (a není to žádné moralizování!), uvědomí si, jak je důležitá ta stará známá prevence!

Na závěr…
Když jsem byla malá, chtěla jsem být patoložkou (teď už jí asi nebudu;-)). Je to velice zajímavé povolání, které nemůže vykonávat jen tak někdo. Patologové snad nejsou bezcitní, či úchylní jak se o nich říká… Bez nich by se nepřišlo na řadu chorob. Už na přelomu 16. a 17. století prováděl pitvy Jan Jessenius (v r.1600 provedl první veřejnou pitvu lidského těla). A dříve staří Egypťané... Nešlo jen o určení onemocnění, ale o poznání těla, o uložení a funkci orgánů…
Stejně jako u klasických lékařů to není povolání, ale poslaní!

Lucie Mužíková