Fahrenheit 9/11

„Tento film je věnován Michaelu Pedersonovi, Brettu Petikenovi a všem vojákům z oblasti Flintu, kteří zemřeli v irácké válce. Billu Weemsovi /přítel M. Moora/ a 2973 mrtvým, kteří zemřeli 11. září 2001. A nesčetným tisícům, kteří zemřeli v Afghánistánu a v Iráku v důsledku našeho konání.“

Po delší době se mi opět před oči dostal protibushovský politický filmový dokument amerického režiséra a dokumentaristy Michaela Moora Fahrenheit 9/11. Byť se jedná o dokument čtyři roky starý, ani s odstupem jej nehodnotím záporně. Vlastně nikdy jsem nepatřila k těm, kteří by Fahrenheit 9/11 označili za bezvýznamný a nic nového nepřinášející či neříkající (o čem „vlastně“ je, bych úmyslně ponechala stranou – věřím, že jej mnozí znají); vlastně ani nepatřím k těm, kteří by na něj naopak pěli přemíru chvály. Přesto je pro mě Fahrenheit 9/11 čímsi výjimečný a patří mezi oblíbené.

Na film bylo napsáno již mnoho recenzí a článků vůbec, a tak bych ponechala stranou pitvání se ve faktu, že i takový film, jakým Fahrenheit 9/11 je, má své příznivce i odpůrce. Není totiž otázkou, jestli je či není film přínosný či jinak zajímavý. Myslím, že každá věc (film, nápad, myšlenka, cokoliv) přínosná či zajímavá je, záleží samozřejmě jen na tom, pro koho vlastně. Fahrenheit 9/11 je dobrým vykřičníkem zejména pro ty, kteří politiku nesledují či se o ni přímo (ani trochu) zajímat nechtějí (však mnoho kritik pochází mj. od těch, kterým politika cizí není).

Filmu byla vytýkána i neobjektivnost. Ano, že je film neobjektivní, je docela evidentní. A mně se takový líbí – nejen z ryze osobních názorů na celou věc, ale i z hlediska formálnosti – film je dost ironický a kousavý, ironie je pro Moora ostatně typická. Ale nakonec je otázkou, zda ta „neobjektivnost“ není tak trochu úmyslná.

Na konec snad ještě malou zmínku. Sice film není nesprávně označován jako „protibushovský“, nejde tu ovšem jen o postavu Bushe a jeho politiky jako toho, „kdo a co za všechno může“. Ostatně sám divák na to (nejen) po zhlédnutí filmu přijde; na konci zůstane ještě na čas pohroužen do svých myšlenek – ač chce nebo ne. Fahrenheit 9/11 mu k tomu totiž dává příležitosti takřka neustále, natož na konci…

George Orwell kdysi napsal: „Nejde o to, jestli je válka skutečná nebo ne. Vítězství není možné. Smyslem války není, aby byla vyhrána. Jejím smyslem je, aby trvala stále.“ Hierarchická společnost je možná na základě chudoby a nevědomosti. Tato nová podoba je minulost a žádná odlišná minulost nemohla nikdy existovat. Válka je v zásadě vždycky určená k tomu, aby držela společnost na pokraji smrti hladem. Válku vedou vládnoucí skupiny proti vlastním poddaným. A jejím cílem není zvítězit nad Eurasií nebo Východní Asií, ale uchránit samotnou strukturu společnosti před každým narušením…

Eva Dvořáková