Kniha knih – Anděl (Jáchym Topol)

Kdo by neznal Jáchyma Topola, jednoho z nejzajímavějších českých spisovatelů 90. let? Dobře, každý ho znát nutně nemusí, ale pro mě jedním z nejzajímavějších jistě je. Pro ty, kteří neznají, malá rekapitulace: Jáchym Topol se narodil 1962 v Praze do literárně založené rodiny. Do literatury vstoupil již za minulého režimu a na konci 80. let získal cenu Toma Stopparda za svou undergroundovou poezii, později i cenu Egona Hostovského za nejzajímavější knihu roku. Po revoluci fungoval jako publicista v Respektu a Revolver Revue, kde zastával funkci šéfredaktora.
A teď blíže k autorově nejlepší knize (podle mého názoru) – k dílu Anděl. Topol přiznává, že jej v tvorbě ovlivnili ruští klasikové, ale žádného Čechova nečekejte. Autorův styl se těžko popisuje, obrazy halucinací střídají existenciální nálady a fragmenty silného příběhu. Tento styl dokáže čtenáři doslova přilepit oči na papír. Nikdy neví, co je fikce, či pravda. Přesto Topol neztrácí kontrolu nad svým dílem, zcela chladně vede postavy za jejich osudem. Autor je pánem atmosféry celé knihy.
Ne, nejde ani říct, o čem tato kniha je. U Topola se to ani říct nedá. Pár řádku by na popsání pohlcujícího díla stejně nestačilo. Můžu jen říct, že autor má vážně umění připoutat své čtenáře k četbě, ti pak ani neví, proč čtou, ale čtou a jsou pohlceni. Kniha Anděl je plná skvělých popisů, je depresivní, zároveň barevná a krásná, jedinečná. Bez jakého koli přikreslení popisuje prostředí plné drog, sekt a halucinací.
Neméně povedený film Anděl exit, natočený na motivy knihy (natočil V. Michálek), se ale od předlohy docela zásadně odlišuje. Je to skvělý film, ale kniha je prostě kniha, proto ji vřele doporučuji.

Barbora Michlová