Dovoluji si tu uveřejnit jednu úvahu, kterou jsem sepsala ve velice zvláštní náladě. Nevím, jak moc je pravdivá, myslím si ale, že byste mohli obětovat minutku nebo dvě a přečíst si jí. Možná vám otevře oči a začnete se na lidi kolem sebe dívat aspoň trochu jinak.
Člověk nemůže být nelidský, člověk je pouze člověkem
Nechápu, kde vzniklo slovo lidskost. Možná, že nějaká chorá hlava si vysnila sen o ideálním člověku a dala tomu jméno lidskost. Jenže slovo lidskost by mělo označovat vlastnost lidí a celé lidstvo můžeme vtěsnat do jednoho člověka a to ne právě ideálního.
Člověk lidstva má veškeré vlastnosti lidstva – dobré i zlé – a jako člověka lidského nemůžeme označovat člověka pouze s těmi dobrými vlastnostmi. Vždyˇtakový člověk nikdy neexistoval a ani neexistuje (o budoucnosti nemluvím, co když se jednou lidstvo „polidští“). A jelikož je lidstvo tvořeno člověkem neboli lidmi s mnohými vlastnostmi člověka, jak by lidstvo mohlo být charakterizováno člověkem neexistujícím?
Jak tedy můžeme kohokoliv nazvat nelidským? Každý je přece člověk, každý je tudíž lidský. Nelidské je zvíře nebo kámen nebo rostlina, ale ti všichni nejsou člověkem!
Netvrdím, že člověk je něco víc než zvíře, ale podle obecné definice lidskosti se většina zvířat chová lidštěji. A většina lidí se chová zvířečtěji. Máme proto důvod, nazývat zvířata lidskými, ale snížilo by se lidské ego k tomu nazvat samo sebe zvířetem?
Držme se významů slov a nepřevádějme je na nesmysly. Lidskost je totiž největší sebeklam lidstva.
Veronika Nováková
neděle 18. května 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat